V sobotu 1.9.2016 se jela Plzeň . Pro mne neznámá , jel jsem poprvé . Na cestu jsem se vydal již v pátek , jelikož jsem měl zajištené přenocování se zázemím u našich týmových kolegů a mojich kamarádů Martinky a Radi . Vše probíhalo na jedničku, chystal jsem se jako Fabian Cancelara na svoji poslední Tour. Z pátka na sobotu napětí vrcholilo – probrali jsme s Radkem strategii , Martinka udělala závodní stravu a šlo se na kutě . Noc byla trošku trhaná , jelikož nejsem neučen na Plzenské prostředí , zejména na rohlíkaře který tahá přepravky po betonu cca v pul 3 ráno. Zvuk jsem tak dlouho lokalizoval ,až jsem se musel jít osobně přesvědčit, že to není Ondřej Paur ( Lampík – jakož to domácí matador a neladí formu na zítřejší závod ):-):-):-) . Nebyl to Lampík , byl to rohlíkář:-) Ráno kvalitní strava a šup na start. Něco bylo špatně ??? Hlavní cíl ale byl , dojetí Rádi na co nejlepším pořadí , jelikož je tu doma a na závodě mu velice záleželo – POVEDLO SE , ALE O TOM POZDĚJI . Zaujal jsem pozici někde na samém chvostu startovního pole , jelikož jsem jelito a nemam vyjeté kvalitní body:-) Bum a letelo se v před. Říkám si , jdu bomby pár jich posekám . Bomby jsem jel , ale nesekal jsem nikoho . Něco bylo špatně . Je jasné pokud z této pozice nikoho nepředjíždíte, že asi moc dobře nedojedete . No pár spolubojovníků jsem předjel – cca 150sát . Což dopadlo cca 329místem z celkového cca 800 set startujících. Jelo se hezky , ale prostě to nemělo jiskru :-( Nevzdávám se nikdy a tak šlapu , šlapu. Najednou něco drnčí jako kráva . Uvolněný košík na bidon, dávám bidon do zadní kapsy a dále poslouchám neuvěřitelný bordel od košíku. Stavět se nechce – tohle muže zabrat klidně 3 minuty , jelikož moje košíky mají neuvěřitelný přístup na šrouby. Co s tím , přistupuji k varintě opravy za jízdy , respektive za chodu . Následuje výstup na TEN HROZNEJ KOPEC ( KOPIKU JAK SE JMENUJE ) , asi bych ho uměl vyjet avšak to by nesplnilo svoji úlohu. Takže tlačím a při této hrůze dotahuji košík. Předjíždí mne jeden závodník za druhým. Nu což na vrcholu dotaženo a ……………. jedeme totální šrot. No pěkný hovno , jak chcete jet šrot když cestička je široká na jedno kolo a před Váma cca 400 lidí :-) Seru se rychlostí tzv. nucenou .Na 48 km, předjíždím známou tvář , říkám si kdopato ??? A on to František Rabon ( kdo nevíte , dejte do vyhledávače ) Františka jsem již udržel za sebou. Pozor není to mojí ohromující výkoností , avšak tím , že Franta má letos najeto cca 1000km , věnuje se svému obchodu. V časech jeho slávy jezdil až 30.000km ročně , v dobách kdy kraloval etapám na Tour de France .Do cíle jsem se doplazil někde v polovině dojetívších bojovníků. No a týmový kolega Kopík. Posekal je jako trávu – dojel na krásném cca 150 místě , se ztrátou cca 15 minut na krále , králů – Pavla Boudného . No , takže tak , něco nebylo uplně v pořádku,ale což , již tuto sobotu KPŽ ZNOJMO BURČÁK – a budu se rvát jako lev – takže zdar a těšte se na report – Miláno :-) KOPÍKU A MARTINKO – MOC DĚKUJI ZA KRÁSNEJ VÍKEND !!!
Autor: Miláno
